Řeholní pravidla cisterciáků zahrnují pod heslem Modli se a pracuj! (Ora et labora!) duchovní činnosti i fyzickou práci, konané v mlčenlivosti a odloučenosti od společnosti. Cisterciáci v historii vynikali nad ostatní řády objemem praktických činností – zemědělství, hospodářství, stavitelství...
Mniši zpočátku vykonávali sami těžkou fyzickou práci, ale později zaměstnávali bratry laiky (konvrše) a světský personál. V Oseku bývala už v předhusitské době početná komunita konvršů. Konvrši truhláři, řezbáři, krejčí, knihvazači a kováři jsou zde doloženi rovněž od 2.poloviny 17.století.
Ve středověku cisterciáci kolonizovali zalesněná, pustá území v pohraničí. Jméno Osek je odvozeno od sekání, mýcení lesa. Také barokní legenda o založení kláštera připomíná tento původ : Píše se o staletém dubu, který překážel lokátorům v místech, která vyměřili pro stavbu kláštera. Mniši nepokáceli tento strom z posvátné úcty ke Stvořiteli a Panně Marii. Lokace kláštera se posunula, poutníci uctívali posvátný dub při procesích a zbytky jeho kmene jsou navštěvovány dodnes.
Řád byl založen roku 1098 ve Francii. Zakladatelem byl francouz Robert Molesmenský (1027 – 1110). Pocházel z urozené rodiny v kraji Champagne. Roku 1044 vstoupil do kláštera benediktýnů v Montier – la – Celle. V roce 1075 založil v Molesme v Burgundsku nový mnišský řád reformou benediktýnů. Nebyl spokojen s dodržováním nové řehole, odešel odtamtud s dvaceti mnichy do pustiny v Citeaux, kde založili klášter, z jehož latinského názvu Cistercium bylo odvozeno označení řádu cisterciáků.
Centrální řízení klášterů směřovalo od Citeaux a čtyř mateřských konventů v Burgundsku (La Ferté) a v Champagni (Pontigny; Clairvaux a Morimond) k dceřinným konventům, jež zakládali mniši z předchozí komunity – tomuto systému se říkalo filiační. Zakladateli dceřinného kláštera bylo vždy dvanáct mnichů.
V českých zemích byly cisterciácké kláštery v Sedlci u Kutné hory (1142), Plasích (1144), Nepomuku (1144), Velehradě (1204), Oseku (1196), Žďáru na Moravě (1251), Zlaté Koruně (1263), Zbraslavi (1292), Vyšším Brodě (1259) aj.
Cisterciáci nosili roucho z bílé vlny s kapucí, široký černý škapulíř (část řeholního roucha kryjící ramena), černé cingulum (pás používaný při odění řeholníků), bílý chórový plášť (cuculla) a černý biret (pokrývka hlavy).
Přejít na:
Poslední komentáře
1 týden 5 dnů zpět
9 týdnů 8 hodin zpět
43 týdny 1 den zpět
1 rok 32 týdny zpět
2 roky 1 den zpět