- gloriet na Salesiově výšině
1 týden 1 hodina zpět - ke "kopřivákům"
1 rok 9 týdnů zpět - Kameny
1 rok 30 týdnů zpět - Upřesnění lokality místa
2 roky 2 hodiny zpět - Můj rodný dům.
2 roky 3 týdny zpět
Osek - Desítky lidí si v sobtou večer v Oseku připomněly 80. výročí třetí největší důlní katastrofy v dějinách země. Sešli se u zrekonstruovaného sousoší, které je symbolem vzpomínky na tragedii v oboru hornictví. Psal se třetí leden roku 1934, kdy zemřelo po výbuchu 142 horníků v oseckém dole Nelson III.
Účastníci pietního aktu, mezi kterými byla také početná skupina hostů z Německa, položili k opravenému pomníku květiny.
Nechyběli starostové okolních obcí, zástupci českých a německých hornických spolků i poslanci.
Němci přijeli na pietní akt do Oseka proto, že přibližně polovina obětí tehdejší důlní tragedie byla německé národnosti.
To, co se stalo, připomíná pomník, který byl odhalen v květnu 1935. V roce 1978 bylo sousoší vyhlášeno národní kulturní památkou.
V závěru loňského roku se pomník dočkal kompletní rekonstrukce.
„Pomník bylo třeba rozebrat a při rekonstrukci ho uvést do jeho původní podoby ze 40. let 20. století. Při té příležitosti došlo i ke zrestaurování sousoší a pamětních desek pomníku Nelson. To je investice téměř 100 tisíc a prací se ujala restaurátorka Tereza Korbelová," informovala starostka Oseka Lenka Říhová.
Do celkové rekonstrukce památníku investovalo město Osek částku 350 tisíc korun. Památník tak opět získal podobu důstojného pietního místa, jak si zaslouží.
Příčinou neštěstí byl výbuch nahromaděného uhelného prachu. Pod zemí zemřelo 140 havířů, zachránili se jen čtyři.
Byli tak blízko výdušné jámě, že se jim podařilo vylézt po žebříku ven. „Další dva lidé zemřeli pod troskami jedné z budov, šlo o horníka a uklízečku. Byla jedinou ženou mezi oběťmi," řekl publicista a historik z Duchcova Pavel Koukal, který se osecké tragédii dlouhodobě věnuje. Výbuch důl zcela zničil, záchranné práce byly zbytečné.
Výbuch v Oseku je třetí největší doloženou hornickou katastrofu na území nynější České republiky.
Nejvíce obětí si vyžádal požár v rudném dole Marie v Březových Horách u Příbrami v roce 1892, při kterém zahynulo 319 horníků. V roce 1894 na karvinském uhelném dole Jan a Františka zahynulo při výbuchu po trhací práci 235 horníků.
V poválečné historii byl nejtragičtějším výbuch a požár v dole Dukla v Havířově, při němž v červenci 1961 zemřelo 108 lidí.
Poslat nový komentář