Vedením kroniky byl pověření panové: František Kaftan a Josef Grunert.
- ke "kopřivákům"
5 týdnů 4 dny zpět - Kameny
25 týdnů 6 dnů zpět - Upřesnění lokality místa
47 týdnů 5 dnů zpět - Můj rodný dům.
1 týden 12 hodin zpět - strmé cesty
1 rok 5 týdnů zpět
V dětství podnikal Jiří Kučera na Rýzmburk výpravy za dobrodružstvím. Dnes rodák z Oseka tento hrad zachraňuje.
Dětem se zdá všechno veliké. Jiří Kučera nebyl výjimkou. Když s kamarády vyrazil v dětství na hrad Rýzmburk, zdál se mu obrovský. Dlužno ale dodat, že Rýzmburk skutečně obrovský je. „Jde o jeden z největších hradů nejen v Čechách, ale i v Evropě. Svojí délkou dvě stě šedesát sedm metrů předčí i Pražský hrad. Zastavěná plocha, ohraničená hradbami, pak reprezentovala 13 464 metrů čtverečních. Není divu, že se mu říkalo Obří hrad,“ vysvětluje Jiří Kučera. Čisté úmysly Před dvěma lety Kučera s kamarády založil Občanské sdružení na záchranu hradu Rýzmburk.
Od května roku 2011 mají zříceninu v nájmu. Vyměřené nájemné není v žádném případě zdrcující. Vlastník pozemků. Lesy ČR, ji stanovil na přijatelných 3460 korun. Členové občanského sdružení si vše hradí výhradně ze svých soukromých peněženek. Dokonce už obdrželi nabídku na odkoupení Rýzmburku, který je státní kulturní památkou. Zaujali totiž koncepcí, která prozrazuje, že nynější nájemci mají s hradem zcela čisté úmysly. „Navrhli jsme, že hrad zachráníme z českých peněz od českých podnikatelů. Nebudeme žádat o granty z Evropské unie. Představujeme si to následovně - tuzemská firma či podnikatel zachrání kus zdi anebo jednu věž a my na příslušné místo připevníme tabulku, která to bude oznamovat všem návštěvníkům, přibližuje záměr Kučera. Dřina i fištrón Členové občanského sdružení se zatím ke koupi Rýzmburku neodhodlali.
Vlastníma rukama tam ale přemístili nepočítané kamenů, aby si vytvořili příjezdové cesty, po nichž se na Rýzmburk bude dopravovat materiál - voda, vápenná malta, písky. Současní zachránci Rýzmburku si v Oseku a okolí vytipovali pět pískoven, nechali z nich odebrat vzorky, které předali odborníkům z pražského památkového ústavu. Od nich se jim vrátil dokument o shodě. Porovnáním písku, který se nachází v maltě mezi kameny rýzmburského hradu, s odebranými vzorky vyšlo najevo, že ten původní je pro stavitele dosažitelný i dnes. Je totiž z pískovny za jedním oseckým panelákem. Fištrón prostě novodobým rytířům rýzmburským nechybí.
A k tomu přesvědčení, že hradu, který v dávných časech vybudovali tehdejší přední činitelé země, pohybující se v blízkosti českých králů, je třeba pokud možno vrátit co nejvěrnější původní podobu. Život se vrací Stačily pouhé dva roky práce občanského sdružení a Rýzmburk prokoukl. A zase se začal zapisovat do povědomí lidí z okolí. Když se na hradě vloni v listopadu konal Pohádkový den a na Rýzmburku se usadilo šestačtyřicet pohádkových bytostí, přišlo se na zábavné odpoledne, které vyvrcholilo večerní stezkou odvahy, podívat čtyři a půl tisíce návštěvníků. Mezi kamením a stromovím byl neméně úspěšný koncert skupiny Nezmaří. Jsou ale i měsíce, kdy se zde rozhostí klid. Zase ho střeží muži z občanského sdružení. Chrání totiž ptáky, kteří se uhnízdili v rozvalinách a chystají se přivést na svět potomky.
Poslat nový komentář