Historie Oseka

Osek – Dne 27. března zemřel po dlouhé těžké nemoci opat cisterciáckého kláštera v Oseku Bernhard Thebes. Smuteční rozloučení se bude konat v klášterním kostele ve středu 7. dubna v 10.00 hodin. Hlavním celebrantem bude Mons. Jan Baxant, biskup litoměřický.
Opat Bernhard se narodil 4. 11. 1928 jako druhé ze sedmi dětí v zemědělské rodině ve Wickershausenu u Hannoveru. Po skončení gymnázia v Einbecku byl povolán jako pomocník k námořnictvu.

Po válce a vyučení na zedníka putoval jako cestující tovaryš až na Sicílii. Během svého inženýrského studia v Mohuči se seznámil s mnichem vyhnaným z tehdejší ČSR, který v něm probudil přání ke konkrétnímu následování Krista, a to být mnichem.
Tak vstoupil v roce 1956 jako hostující novic pro vyhnaný konvent ve Vyšším Brodě do opatství Marienstatt ve Westerwaldu. Roku 1957 složil jednoduché sliby, které byly v roce 1960 přepsány na opatství Osek. Ve stejném roce složil maturitu v koleji Marianum pro pozdní povolání v Neussu, načež následovalo studium filosofie v Marienstattu a Knechtstedenu. Ke studiu teologie ho jeho cesta vedla nakonec do Říma. Po ukončení studia byl opat Bernhard v roce 1965 vysvěcen kardinálem Fringsem na kněze.

Ještě během studia, pod jeho odborným vedením a za pomoci velkorysých přátel a četných nasazení Mezinárodního stavebního řádu, vznikl ze zříceniny zámku Langwaden klášter, který byl založen pro vyhnaný konvent kláštera Osek jako „opěrný bod na západě" se 2 mnichy z Oseka. V návaznosti na nově založený klášter se rozvíjel moderní dům pro hosty.
Zde se projevilo charisma opata Bernharda. V lásce bez rozdílu spatřil Krista ve všech lidech, které mu Bůh poslal do cesty. Velký počet ztroskotaných mužů nalezl v klášteře Langwaden pomoc ve své tělesné i duševní nouzi. Po počátečních letech, naplněných prací, jej konvent v roce 1975 zvolil za převora kláštera Langwaden.

Během kapituly kongregace 14. července 1990 ho členové oseckého konventu zvolili 47. opatem Oseka, a hned následující den se konalo svěcení tehdejším generálním opatem Polycarpem Zakarem. Tím se současně stal předsedajícím opatem „Kongregace Nejčistšího Srdce P. Marie".
Věrný svému slibu přestěhoval se brzo do opět volného opatství Osek. Jako již v Langwadenu se také v Oseku projevilo jeho charisma při přijímání bezdomovců a vytvářelo se rychle stále rostoucí společenství oblátů a přátel kláštera.

Posledních dva a půl roku svého života strávil opat Bernhard v domě seniorů nazaretských sester v Goppelnu, což vedlo k rozpuštění konventu v Oseku. Tam bylo o něj s láskou a obětavostí pečováno.