Vedením kroniky byl pověření panové: František Kaftan a Josef Grunert.
- gloriet na Salesiově výšině
1 týden 1 hodina zpět - ke "kopřivákům"
1 rok 9 týdnů zpět - Kameny
1 rok 30 týdnů zpět - Upřesnění lokality místa
2 roky 2 hodiny zpět - Můj rodný dům.
2 roky 3 týdny zpět
Hlavním tématem letošní činnosti Společnosti přátel města Duchcova jsou středověcí Hrabišicové, neboť nejstarší spolehlivý údaj o existenci trhové vsi Hrabišín na místě dnešního Duchcova se vztahuje k roku 1207. Románský Hrabišín však nemusel být jen venkovskou „kolébkou" rytířského rodu Hrabišiců, ale docela dobře mohl být již tehdy i městem, ležícím na významné obchodní cestě. Doplňující údaje k jeho historii by se mohly najít snad už jen ve vatikánských archivech, ale serióznímu bádání rozhodně není konec. Podstatné je, že 800 let Hrabišína podnítilo zájem o rod Hrabišiců nejen v severozápadních Čechách, ale i v Sasku a našlo souznění zejména ve městě Sayda, které letos s plnou parádou oslavilo své 800. výročí, inspirované stejnou listinou. S podporou Česko-německého fondu budoucnosti a Severočeských dolů mohla proběhnout většina letošních akcí.
Na podzim se už 12 let tradičně vznášíme nad podkrušnohorskou a krušnohorskou krajinou v intencích stejnojmenného mezinárodního ekologicko-výtvarného sympózia. A tak také letošní jubilejní rok v sobotu vyvrcholil sympóziem Vznášení nad krajinou, jehož hlavní náplní je souborná výstava „800 let Hrabišína – Hrabišicové na české i německé straně hranice" v Popelově výstavní síni muzea města Duchcova. Výstavu, která již na vernisáži vzbudila velkou pozornost, uvedl její autor, regionální historik a památkář Pavel Koukal. Velkou podporu našel u autora knihy o Hrabišicích doc. dr. Tomáše Velímského a také teplická archeoložka dr. Alexandra Rusó poskytla výsledky výzkumu, kterým před několika lety odhalovala základní tajemství Hrabišína.
Představitel vlastivědného spolku v Saydě Toralf Richter na výstavu přivezl model hradu, který Hrabišicové založili v jejich městě. Za účasti oseckého starosty ing. Jiřího Hlinky, dr. ing. Alberta Kirscheho a dalších osobností pak došlo ke křtu základní česko-německé publikace o Hrabišicích v Podkrušnohoří, vydané u příležitosti výstavy, stejně jako pohlednice s rekonstrukcí ideální podoby hradu Rýzmburka, kterou vytvořil malíř a restaurátor Adam Souček.
Účastníci vernisáže se pak přesunuli na hrad Rýzmburk, kde byly největším překvapením fanfáry a koncertní vystoupení kvarteta hráčů na trubku pod vedením Petra Černého. Skupinu šesti desítek zájemců o historii hradu zasvěceně provedl zříceninami ing. Ivan Lehký z Litvínova, který je v současné době jeho největším znalcem. Má v hlavě rovněž co nejvčasnější částečné zpřístupnění hradu veřejnosti i postup záchranných prací, k němuž se přikročí, jakmile Státní lesy předají hrad Rýzmburk do vlastnictví města Oseka.
Poslat nový komentář