Kvíz
Mackov (Matzdorf, Motzdorf) - Horská ves, která stávala mezi dalšími již neexistujícími obcemi Pastviny a Vilejšov. První zmínka pochází z r. 1787 (v r. 1921 zde v 59ti domech žilo 251 obyvatel) a poslední z r. xxx, kdy je Mackov naposledy uváděn jako osada Oseku.
Na mapě:
Poslední komentáře
- Odstřel Mikulovského viaduktu
1 rok 8 týdnů zpět - Schnöbel Brüder Judendorf
1 rok 14 týdnů zpět - podobná známka
1 rok 14 týdnů zpět - Okap
2 roky 1 týden zpět - nenalezené jméno
2 roky 8 týdnů zpět
Osek v číslech
Osek na Facebooku
Občanské sdružení zachraňuje Ryzmburk
Nutkání vyprovokovat zájem o obnovu hradu Rýzmburku klíčilo u protagonistů tohoto příběhu již od září 2007, kdy byla uprostřed zřícenin během sympozia „Hrabišicové na české i německé straně hranice" vzdávána pocta kdysi slavnému šlechtickému rodu. Znalec hradu Ing. Ivan Lehký během výkladu vážně poukázal zejména na akutní ohrožení torza gotické hradní kaple. Další tři roky však uplynuly stejně rychle jako voda v potoce pod hradem a objekt dál utěšeně chátral.
Až dne 2. 10. 2010 byla na vernisáži další česko-německé výstavy „Rýzmburk a Frauenstein - kořeny společné minulosti" vyslovena v jednom z diskutujících hloučků památná věta: „Teď anebo nikdy!"
Slovo dalo slovo a skupina nadšenců v čele s oseckým podnikatelem Jiřím Kučerou dospěla k okamžitému rozhodnutí založit „Občanské sdružení pro záchranu hradu Rýzmburk". Byly vypracovány stanovy a dne 16. 10. se konala ustavující schůze; v rekordním čase pak proběhla úspěšná registrace, dne 22. 10. 2010 zpečetěná kulatým razítkem Ministerstva vnitra České republiky. Stihla se i první brigáda konaná poslední říjnovou sobotu. Na úvod se prováděly základní úklidové práce: začalo se sběrem a odvozem odpadků, které zde zanechali neukáznění turisté, i odklizením spadaných suchých kmenů a větví, včetně odstraňování bezcenných náletových kfiovin mimo vlastní areál vnitřního hradu. Napoprvé se zúčastnilo čtyřicet brigádníků, mezi nimiž nechyběli osečtí hasiči ani mnozí další patrioti. S velkým zápalem se zapojil i jediný obyvatel hradu Oskar Möse, který se odvážně pustil do riskantního odstraňování náletových dřevin z koruny zdiva někdejších koníren i nebezpečných kmenů, opřených o hradby v nedostupných výškách. Na západním svahu nad zemskou stezkou se náhle otevřel výhled na hrad, jaký nikdo ze současníků nepamatoval. Tečkou za touto etapou prací byla společná oslava Silvestra přímo na hradě v atmosféře, na jakou se hned tak nezapomíná.
V zimě proběhla řada významných jednání s vedením města Oseka i širokým spektrem odborníků. Občanské sdružení se zavázalo, že všechny aktivity budou zásadně pokračovat v úzké součinnosti s metodickými i výkonnými orgány státní památkové péče (Mgr. Jaroslav Skopec - NPÚ Ústí n.L.; Ing. Blanka Krutská - Magistrát Teplice), z čehož vyplynulo i bezproblémové vydání závazného stanoviska magistrátu.
Všechny další kroky jsou stavěny na předchozích měřeních a výzkumech Ing. Ivana Lehkého z Litvínova, který dal občanskému sdružení k dispozici výsledky své třicetileté práce. Pravidelně jsou konzultovány s PhDr. Vladislavem Razímem z NPÚ v Praze a významné slovo má rovněž pracovník Ústavu archeologické památkové péče v Mostě Bc. Milan Sýkora. Stoprocentní respektování a dodržování historických a památkářských zásad je pro zabezpečení hradu zcela samozřejmé.
Zanedbány nebyly ani požadavky státní ochrany přírody, neboť hrad Rýzmburk se od roku 2006 nachází na území přírodního parku „Loučenská hornatina" a je lokalitou s doloženým výskytem mloka skvrnitého. Po jeho stopách se na naši žádost vypravil expert ochrany životního prostředí a znalec ohrožených obojživelníků Mgr. Ondřej Volf, který nás rovněž vybavil řadou rad, které budou při stavebních pracích respektovány. Odbornými radami, souvisejícími zvláště s předjarním odstraňováním nebezpečných a nemocných stromů, pochopitelně přispěl i Ing. Jaroslav Vacek z litvínovských Lesů ČR, který je i dosavadním „lesním správcem" oseckého hradu. Lesáci poradili při kácení stromů i při následném použití arboricidů a postřiků rondapem.
Koncem února Jiří Kučera podle vlastního projektu odborně odebral ze zdí v různých částech hradu včetně gotické kaple několik vzorků středověké malty; souběžně vyzvedl ze starých pískoven v okolí Oseka vzorky písku. Obojí v zapečetěných sáčcích předal k provedení rozboru do akreditované laboratoře Národního památkového ústavu v Praze. Pokud se s pomocí granulometrických testů potvrdí shoda písku z hradních zdí se vzorky z pískoven, velmi to usnadní postup zednických záchranných prací. Částečná shoda se projevila v případě pískovny za druhým věžákem panelového sídliště.
Velká porada předních odborníků se na hradě uskutečnila poslední březnovou sobotu a jejím cílem bylo urychlené stanovení nejbližších priorit. Vzhledem k tomu, že právě končilo období vegetačního klidu a stromy se již začínaly probouzet, nebylo možno otálet s leteckým snímkováním a vrstevnicovým zaměřením hradního areálu nezbytným jako podklad k vytváření projektové přípravy budoucích rekonstrukcí. Věc se ukázala být tak naléhavá, že se předseda občanského sdružení Jiří Kučera spolu s Ing. Ivanem Lehkým (kteří ještě v neděli vytyčili několik nutných záchytných bodů) zavázali, že náklady v částce cca 20 tisíc korun v zájmu věci uhradí ze svých prostředků. Plošné letecké snímkování zajišťovala firma Argus Geo- systém s. r. o. z Hradce Králové. Fotogrammetrického měření se ujal Ing. Pavel Hlavenka, který má ve svém oboru velmi rozsáhlé zkušenosti. V nastalé euforii bylo uskutečněno ještě vlastní snímkování z letadélka mosteckého letiště zaměřené na koruny zdiva věžovitých hradních staveb.
Jak bylo naznačeno, hlavní zájem bude letos soustředěn na záchranu torza gotické kaple, které je postupující erozí velmi vážně ohroženo. Nutný stavební zásah, stabilizující kriticky rozrušené zdivo, byl projednáván během dalšího jednání za účasti renomovaného památkáfiského statika Ing. Miroslava Fuchse. Odborník, který řešil úpravy chrámu sv. Víta i dalších špičkových památek, se zavázal k provedení statického a technologického projektu v co nejkratší lhůtě, aby bylo možno ještě letos zahájit zabezpečovací zednické práce. Jejich provádění bude ověřeno doplněním vypadlého zdiva na méně významném místě hradního areálu.
Jarní brigády se zaměřily hlavně na odstranění drobných náletových dřevin na přístupovém parkánu k válcové věží i rozšíření přístupové cesty k spodnímu nádvoří a k hlavní bráně. Došlo při tom k významnému objevu dosud nezaměfiené paty druhé brány. Původní cesty, postupem času zavalené sutí, byly obnoveny až k vnitřnímu hradu, což vychutnali především účastníci jarní společenské akce, uspořádané v rámci nezbytné publicity i pro pobavení publika. Dvě stě třicet čtyři účastníků doprovodilo hon na čarodějnice, k němuž se snížil i všemocný hradní pán Boreš z rodu Hrabišiců. Osobou obviněnou z údajného čarodějnictví se stala Terezka Janoušková, kterou dovlekli na hrad připoutanou ke koňskému spřežení, aby ji za přispění biřice Jiřího Kučery upálili na hranici pod oválnou věží.
Pány z Rýzmburku představovala rodina Petrovských z duchcovského Divadla M a středověký hudební doprovod zajišťovala sokolovská skupina Ghotic, která na hradě hrála a zpívala ještě po celou prvomájovou neděli.
Konala se tam i velmi výmluvná výstava fotografií Miroslava Rady, dokumentující průběh dosavadních brigád. Farář Československé církve Jan Opočenský požehnal zbytkům gotické hradní kaple na úspěch konzervátorského zásahu. Jenom líbání pod rozkvetlou třešní, které mělo být jednou z hlavních atrakcí, nepřineslo žádoucí efekt, neboť strom mezitím odkvetl...
Hrad Rýzmburk je již dnes přístupný veřejnosti, od níž je očekáváno ukázněné respektování pohybu pouze po daných cestách. O výsledcích záchranných prací budeme veřejnost pravidelně informovat. Velký zájem návštěvníků zblízka i zdaleka prokázal zcela jednoznačně, že záchrana hradu není jen věcí obyvatel města Oseka, ale bytostným zájmem všech Severočechů.
Podpora(morální)
| [Na hradě Ryzmburk jsem vyrostl,v domě nad Kapličkou v pravo,Hradní 40.V 15 letech jsme se přestěhovali níž,do Horské č.5 až do vojny.Zažil jsem dost aktyvit o zvelebení hradu,ale vždy to vyšlo do prázdna.Přál bych si aby Vám to vyšlo.Bude mě 60 let,jsem po úraze (zlomené obě nohy a rozdrcen pravý kotník)ale strašně rád bych vnoučatům ukázal svůj domov.Jsem ve východních čechách, aje to dost daleko,snad to jednou dopadne.S pozdravem P. Jícha.
Poslat nový komentář