Kvíz
Poslední komentáře
- Odstřel Mikulovského viaduktu
1 rok 9 týdnů zpět - Schnöbel Brüder Judendorf
1 rok 15 týdnů zpět - podobná známka
1 rok 15 týdnů zpět - Okap
2 roky 1 týden zpět - nenalezené jméno
2 roky 9 týdnů zpět
Osek v číslech
Osek na Facebooku
Mezinárodní spolupráce a podpora pomáhá zachránit unikátní zahrady.
Osecký klášter patří bezesporu k nejvýznamnějším kulturním památkám naší republiky, proto také získal před několika lety nejvyšší statut - je národní kulturní památkou. Za poslední čas jsme svědky postupné rekonstrukce - obnovení vstupního areálu, fasády, střechy,oken, restaurování chórových lavic atd., tedy částečné nápravy toho, co bylo během minulých let trestuhodně zanedbáno.
Třebaže je zapotřebí ještě mnoho úsilí i peněz na záchranu samotné stavby kláštera, není možné opomenout jeho nedílnou část – zahrady.
První krok pro záchranu oseckých zahrad byl zahájen doslova na přelomu tisíciletí.
Od podzimu loňského roku zahájili studenti Technické university z Berlína a Zahradnické fakulty MZLU z Lednice terénní průzkum v Oseku a během zimy vypracovali pod vedením zkušených pedagogů návrh na obnovu klášterních zahrad a to do podoby jejich ideálního stavu.
Tento společný projekt pod názvem „Zahradní umění a péče o památky zahradního umění v Čechách" byl finančně podpořen Fondem česko-německé budoucnosti. Koordinátorem společné akce je z německé strany Dipl.-Ing. Stefan Sakreida (TU Berlín), z české strany Dr.Ing. Dana Wilhelmová (ZF MZLU Lednice)
Obecně se dá říci, že na průzkumových pracích v Oseku, které probíhaly na počátku října 2000, se podíleli společně jak čeští, tak němečtí studenti a po domluvě o obecných principech pracovaly pak obě zúčastněné strany samostatně na svých mateřských ústavech pod odborným vedením svých učitelů. V druhé polovině listopadu 2000 se pak obě pracovní skupiny sešly na pracovním semináři na TU v Berlině a jednotlivé práce se zkoordinovaly. Výsledkem byla domluva, že studenti TU Berlin zpracují do konečné podoby průzkumy a rozbory jednotlivých zahrad a navrhnou taková opatření, která by v rámci současných možností (finančních i personálních) vedla ke zlepšení stavu těchto zahrad a k zamezení jejich dalšího úpadku a poškozování. Studenti MZLU Brno měli po dohodě za úkol zpracovat návrh na obnovu klášterních zahrad a to do podoby jejich ideálního stavu, zpracovat jakousi ideální vizi.
Na obou ústavech, jak v Německu, tak ČR, se počítá s další prací na objektu klášterních zahrad v Oseku, především formou diplomových prací.
V pátek 23.2.2001 se uskutečnilo v klášteře slavnostní „předání" a presentace projektů a zároveň studenti z obou škol, spolu s pedagogy, připravili výstavu o přípravě, průběhu a výsledcích společného projektu na záchranu a obnovu těchto cenných historických zahrad.
Na výstavě budou presentovány v českém a německém jazyce práce:
studentů Mendelovy zemědělské a lesnické university Brno, Zahradnické fakulty Lednice na Moravě, které vznikly na oboru Zahradní a krajinářská architektura v rámci předmětu „Ateliery" ve 4. a 5. ročníku na Ústavu zahradní a krajinářské architektury v Břeclavi (vedoucí ústavu je pan Doc.Ing. Jiří Damec, CSc.) studentů Technické university Berlín, které vznikly na oboru „Umwelt und Gesellschaft v rámci předmětu „Zahradní umění v Čechách" na Institut für Management in der Umweltplanung (Institut managementu pro rozvoj životního prostředí - vedoucím ústavu je pan Prof.Dr. Johannes Küchler).
Výstava bude umístěna ve vstupním areálu a slavnostně otevřena počátkem dubna, při zahájení turistické sezóny.
Základní informace o oseckých zahradách:
První písemné zmínky o klášterní zahradě oseckého kláštera se datují již v polovině 17.století, kdy se pravděpodobně jednalo pouze o užitkovou zahradu. Postupně se však začala plocha zahrad začala rozšiřovat a vedle prvotní užitkovosti začal převládat estetický význam. O toto se pravděpodobně nejvíce zasloužil Octavian Broggio, litoměřický stavitel, který byl autorem koncepce barokní přestavby kláštera a prokazatelně se podílel i na úpravách zahrad.
V areálu kláštera je zahrad několik, lišících se svým zaměřením. Nejvýznamnější je opatská zahrada. Tato zahrada italského typu, s charakteristickým použitím tekoucí vody, byla obnovená v barokním stylu kolem roku 1726. Asi není nutné zdůrazňovat, že i na zahradách se podepsala minulá doba. Jsou mnoho let neudržované, vodní systém je narušen.
Historické zahrady oseckého kláštera patří k nejvýznamnějším představitelům vývoje zahradního umění a zahradní architektury u nás. Nacházíme zde nejen prvky středověkých úprav rajského dvora, renesanční stopy, ale zejména barokní řešení zahrady italského typu a typu francouzského ve středoevropském prostředí. Vše spojuje ojedinělé cisterciácké vodohospodářské dílo, které i přes určitou devastaci posledních padesáti let, stále náleží k jednomu z největších a nejzajímavějších vodních systémů klášterů v naší republice. I když již v roce 1964 byly osecké zahrady prohlášeny kulturními památkami jako nedílná součást oseckého kláštera a v roce 1995 společně za národní kulturní památku, jejich chátrání pokračuje rostoucím tempem. V osmdesátých letech byla ještě socialistickým památkovým ústavem zahájena rekonstrukce opatské zahrady, která se bohužel omezila jen na likvidaci většiny stromů, odstranění soch a balustrády a zrušení vodního systému fontán. Větší část dnes zaplňuje rumištní plevel a ostružinová spleť. Ozdobná schodiště a zahradní pavilony chátrají a sochy jsou rozptýleny a značně poškozeny. Řád cisterciáků, který své opatství opět převzal po více jak 40 letech zahájil rozsáhlé rekonstrukce vlastního kláštera, ale na projekty a rekonstrukci zahrad jejich prostředky a dary dobrodinců nestačí.
Záchrana unikátních zahrad bude finačně velmi náročnou akcí, na které se budou podílet různé zahraniční instituce a nadace. Podstatnou část nákladů bude nutno požadovat ze strukturálních fondů Evropské unie. Tyto žádosti je vždy třeba doložit velmi podrobnou dokumentací a v případě historických objektů i programem záchrany a obnovy. Akce uskutečněná vysokými školami z Lednice a Berlína a podpořená Fondem ČNB je prvním krokem k uskutečnění mnohaletého projektu, který bude patřit ve svém oboru k největším v rámci EU. Nezbytným předpokladem dalšího pokračování je úzká spolupráce orgánů města s oseckým opatem a neúnavné kontaktování všech subjektů, které mohou přispět ke zdárnému řešení.
Nejde jen o záchranu vzácných památek, ale také o výrazný příliv turistů do Oseka a možnost výrazného rozšíření dlouhodobých pracovních příležitostí pro naše občany.
Ing. Antonín Vejtasa
předseda kulturního výboru zastupitelstva města Oseka
Poslat nový komentář