Kvíz
Poslední komentáře
- Odstřel Mikulovského viaduktu
3 týdny 4 dny zpět - Schnöbel Brüder Judendorf
9 týdnů 3 dny zpět - podobná známka
9 týdnů 3 dny zpět - Okap
48 týdnů 1 den zpět - nenalezené jméno
1 rok 3 týdny zpět
Osek v číslech
Osek na Facebooku
Historie Českého hasičského sboru v Oseku
Je třeba vzít v úvahu, že místní hasiči neměli ve svých řadách věhlasné kronikáře a historiky, na jejichž dílech stojí české dějiny. Přesto je na tomto místě třeba smeknout a vzdát hold všem dobrovolným hasičům, kteří svoji práci vykonávají dobrovolně a ve svém volném čase.
Okamžiky, kdy se oheň měnil z přítele a nezbytného pomocníka v úhlavního nepřítele člověka, patřily k nejtragičtějším v historii každé obce. Rozsáhlé požáry dovedly často na dlouhá léta poznamenat životní úroveň. Požárem postižení obyvatelé museli podstoupit nepředstavitelné úsilí, aby jejich obec znovu povstala z trosek.
Také Osek byl mnohokrát ve své historii postižen rozběsněným živlem, který dovedl ničit majetek i životy občanů města. Z nejstarší doby se zachovalo poměrně málo dokladů, ale víme například, že osecký klášter byl roku 1421 vypálen husitskými vojsky, vedenými Janem Želivským. Celý kraj nesmírně utrpěl po vpádu Švédů za třicetileté války. V roce 1640 byl znovu vypálen klášter a kroniky zaznamenaly, že se roztavily i zvony ve věži kostela. Švédové zároveň vyplenili a zapálili Starý Osek, Hrdlovku, Háj, Domaslavice a řadu dalších obcí. Mezi Hrobem a Chomutovem tak shořelo 160 vesnic, z nichž některé již nebyly obnoveny. (Čerpáno z kronik starých mistrů a zápisů oseckého kláštera.)
Teprve po vzniku Československé republiky začaly také na severu v Podkrušnohoří vznikat první české dobrovolné hasičské sbory. V hostinci U Jíšů se konala seznamující schůze, jejímiž svolavateli byli Jan Karel Sedlák a František Karban. Ustavující schůze Českého sboru dobrovolných hasičů v Oseku se konala dne 11. dubna 1926. Prvním starostou sboru byl zvolen Jan Karel Sedlák, zapisovatelem Bohumil Kaur, pokladníkem Bedřich Vrkoslav a velitelem Václav Tesárek. Ještě téhož roku, 15.7., se konala mimořádná valná hromada, na které byl zvolen starostou Štěpán Píchá a velitelem Bohumil Kaur.
V té době měl Český sbor dobrovolných hasičů v Oseku 151 členů, z toho 28 žen. Zanedlouho po svém vzniku sbor účinně zasahoval při nejruznějších požárech. Novinová zpráva o nočním požáru hospodářského stavení v Domaslavicích dne 18. června 1928 chválí včasný zásah Českého sboru z Oseká a píše: Samaritán sboru z Oseká p. Štika, školník české školy, přiběhl pěšky dříve, než dojela blízká stříkačka z Hrobu a poskytl zraněnému občanu první pomoc. Čeští hasiči se vskutku vyznamenali. V roce 1930 se sbor účastnil likvidace požáru obytného domu a stodoly na Riesenburku, v roce 1931 zasahovali členové sboru při požáru továrny na barvy v Duchcově, v roce 1933 při požáru stavení v Háji a v roce 1935 při požáru strojovny na dole Bihl atd.
Do historie sboru, stejně jako města Oseká i celého Podkmšnohoří, se nesmazatelně vepsala nejtragičtější událost třicátých let, katastrofa na dole Nelson III. Při největším důlním neštěstí a požáru v historii severočeského revíru zahynulo 3. ledna 1934 celkem 142 havířů, mezi nimi i sedm příslušníků sboru včetně velitele. V hlubinách hořící šachty zahynuli Adolf Hájek, Bohumil Kaur, František Karban, Antonín Kovařík, Jan Ott, Vojtěch Patera a Karel Suchopár. Členové sboru na tento den nikdy nezapomenou. Na počest tohoto neštěstí pořádají hasiči každým rokem Nelsonský memoriál pro mladé hasiče. Záchranné práce byly prováděny po 40 hodin než byl hořící důl zazděn, protože nedával žádnou naději na záchranu životů. Akce se zúčastnilo na 50 českých i německých hasičských sboru.
Ještě jeden požár nelze zapomenout pro jeho zvláštnost. Byl to požár v Dolnonád- ražní ulici. Požár vypuknul v průběhu silvestrovských oslav v roce 1979. S rokem se loučili i hasiči ve své klubovně. Najednou hoří! Zábava musela stranou.
Výhodou bylo, že byli hasiči pohromadě, nevýhodou, že se na Silvestra vypravili ve svátečním. Někteří se rychle převlékli, ale jak vzpomínají mnozí ještě dodnes, Jiří Veselý hasil v tmavém obleku a šel se převléknout teprve, když bylo po všem. Tento požár měl tragický následek, starý pán, jehož vyprostili z hořícího domu ještě živého, v nemocnici zemřel na otravu zplodinami kouře. Proč je výjimečný? V ten den v 18 hodin byla teplota plus 15°C, k silvestrovské půlnoci ve 23 hodin rtuť spadla na -21 °C. Voda zamrzala v hadicích, namrzala na rukou a tělech hasičů... o takových podmínkách raději ani nemluvit. A to bylo třeba vynést z budovy rozžhavené propan butanové bomby.
O desítkách požárů vegetace, o hořících bytech v panelovém domě, o pomoci při zásahu v duchcovských sklárnách, o desítkách námětových cvičeních, o soutěžích, brigádnických hodinách při úpravách a údržbě zbrojnice, o údržbě výstroje a výzbroje, o slavných plesech v restauraci U Jíšů, se dá psát do nekonečna. Něco z toho už odvál čas, ale něco trvá dál. Patrně to trvalejší.
V poslední době se hasičská organizace věnuje velmi aktivně mladé generaci. Jejich aktivita je na vysoké úrovni, v okrese se umisťují na předních místech ve hře Plamen. Stejně jako nebylo možné v uplynulých větách se zmínit o každé stránce zápisu hasičské historie, vyjmenovat všechny lidi a všechny akce, které možná byly neméně důležité než ty, o nichž zde padla zmínka, nelze vypsat vše, co by si osečtí hasiči přáli vykonat do budoucna. V prvé řadě však usilují o to, aby byli kdykoli připraveni zasáhnout proti eventuálním požárům a aby měli ve své členské základně mládež, která by jednou navázala na jejich práci.
Hasičům z Oseká se tahle část jejich úsilí zatím daří, protože děti v jejich řadách jsou skutečnou nadějí pro budoucnost. Nejedná se totiž v žádném případě o to pouze existovat, ale být svému městu platnou oporou, v jistém slova smyslu i záštitou. Už sama 85 letá tradice k tomu osecké hasiče zavazuje.
Na konci tohoto článku je třeba vyzdvihnout spolupráci s Městským úřadem v Oseku, která je vynikající, na velmi dobré úrovni. Podrobnější historie českého hasičského sborn bude publikována za 85 let činnosti do konce letošního roku 2011.
Ohni zmar!
Poslat nový komentář